- Medvědárium v Zámecké zahradě (0 km)
- Sládečkovo vlastivědné muzeum (0 km)
- Pražsko-lánská koňská železnice, Buštěhradská dráha (0 km)
- Přírodní park Džbán (1 km)
- Vodní park Čabárna (3 km)
- Skanzen dolu Mayrau ve Vinařicích (4 km)
- Vinařická hora (5 km)
- Slovanské hradiště Libušín (5 km)
- Památník v Lidicích (6 km)
- Smečno (10 km)
- Kovárské stráně (13 km)
- Zřícenina hradu Okoř (13 km)
- Lány (14 km)
- Slaný – Královské město (14 km)
- Slánská hora (14 km)
- Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko (15 km)
- Otvovická skála (18 km)
- Zřícenina hradu Jenčov (18 km)
- Budeč (18 km)
- Menhir Zkamenělý pastýř (19 km)
- Skanzen v Třebízi (20 km)
- Vodní nádrž Klíčava (20 km)
- Zámek Nelahozeves (23 km)
- Hradiště Levý Hradec (23 km)
- Keltské oppidum ve Stradonicích (24 km)
- Hamousův statek ve Zbečně (25 km)
- Zámek Veltrusy (28 km)
- Hrad Křivoklát (29 km)
- Chráněná krajinná oblast Český kras (30 km)
- Klášter Svatý Jan pod Skalou (38 km)
- Amerika - Lomy Mořina (42 km)
- Hrad Házmburk (43 km)
- Zřícenina hradu Týřov (43 km)
- Koněpruské jeskyně (47 km)
- Hrad Karlštejn (49 km)
- Hora Říp (50 km)
Medvědárium v Zámecké zahradě (0 km)
Kladenské medvědárium se nachází v Zámecké zahradě, která je v Zádušní ulici v centru města. Kladenský zámeček byl přestavěn v období 1738-1740 do nynější barokní podoby K.I.Dientzenhoferem. Rekonstrukce probíhala od roku 2000, přičemž jako první byla dokončena část zahrady právě s nově vystavěným medvědáriem. Hotovo bylo v září roku 2001. Medvědí obyvatelky Marta a Míša, jsou příbuzné, jedná se o matku a dceru, které byly ponechány svému osudu ruským cirkusem u Moravských Budějovic v lednu 2001. Odsud putovaly dočasně do provizorního ubytování v chomutovském zooparku a poté našly svůj domov zde, na Kladně. Medvědicím můžete také vhodit příspěvek "nejen na med" do místní kasičky. Zámecká zahrada je zajímavá nejen medvědáriem, ale je to i krásné místo pro konání svatebních obřadů, koncertů (bratři Ebenové, Michal Prokop s kapelou Frame, Jarek Nohavica atd.), divadelních představení a jiných kulturních a společenských akcí.
Přístupné: celoročně, každý den
Vstupné: není požadováno
Sládečkovo vlastivědné muzeum (0 km)
Veškeré muzejní součásti byly na konci března roku 2007 soustředěny a přestěhovány do nových prostor vlastivědného muzea. Nová budova muzea je v Huťské ulici v prostorách, kde dříve sídlilo vedení Poldi Kladno. Tato velkolepá rekonstrukce byla financována z prostředků Evropské unie. Součástí tohoto nového kulturního zařízení je také studijní knihovna a muzeum připravilo naučnou dílnu pro školáky, kde si děti mohou například vyzkoušet práci muzejníka jako je třeba očištění archeologických nálezů a slepení keramiky.
Otevřeno: celoročně denně mimo pondělí 9,00 – 12,00, 13,00 – 17,00
Vstupné: 30 Kč, zlevněné 15 Kč
Pražsko-lánská koňská železnice, Buštěhradská dráha (0 km)
Rakouský císař František I. udělil 30. července 1827 Spolku pro postavení železné a dřevěné dráhy mezi Prahou a Plzní výhradní privilegium pro její výstavbu. Provoz na prvním úseku trati od Písecké brány u Prahy do Vejhybky u Kladna byl započat v březnu 1830. Na tento úsek pak navázal druhý, z Vejhybky přes Kačici a Rynholec do lánské obory. Roku 1863 byla dráha přestavěna na normální rozchod a parní provoz a roku 1866 prodloužena přes tunel ve Stromovce na nádraží Bubny. Od této přestavby se trati říkalo Buštěhradská dráha. Konězpřežka Praha – Kladno – Stochov – Lány byla první železnicí na dnešním území Prahy a druhou nejstarší veřejnou železnicí v kontinentální Evropě (nejstarší je z Českých Budějovic do Lince).
Přírodní park Džbán (1 km)
Džbán je přírodní park, který byl zřízen roku 1994 na pomezí Lounska, Kladenska a Rakovnicka. Je to poměrně rozsáhlé přírodovědně a krajinářsky cenné území, které leží mezi průmyslovými oblastmi Severočeské hnědouhelné pánve a Kladensko-rakovnické pánve. Jeho rozloha činí 416 km2. Území má vysokou přírodovědnou a rekreační hodnotou, dochovaly se na něm smíšené a listnaté lesy, v nichž se vyskytuje celá řada vzácných druhů rostlin jako je např. vstavač nachový, sasanka lesní, aj. Posláním Přírodního parku Džbán je zachování unikátní krajiny džbánské křídové tabule s významnými estetickými hodnotami, zejména s ohledem na geomorfologii území, lesní porosty, charakteristickou flóru a faunu a rozptýlenou mimolesní zeleň.
Přístupné: celoročně, každý den
Vstupné: není požadováno
Vodní park Čabárna (3 km)
V těsném sousedství Kladna při silnici mezi Švermovem a Brandýskem se nachází přírodní vodní park Čabárna. Podél kilometrové stezky leží minijezírka s více než osmdesáti druhy vodních rostlin. Dále je zde botanická expozice s chráněnými druhy rostlin a živočichů, ale i speciální chovné zařízení pro vodní savce. Čabárna se rovněž stala domovem drobných obojživelníků, vodního ptactva, ale i okrasných bažantů, černých labutí, nutrií, k vidění je srnec, malý mýval, liška nebo želvy. Ve velkém akváriu si můžete prohlédnout vzácné barevné kapry, sumce a 1,5 metru dlouhého ještěra. Ve vodním parku Čabárna žijí i chráněné druhy živočichů a rostlin, jako jsou: rdestice hustolistá, ropucha, skokan skřehotavý, čolek obecný, užovka obojková, slepýš křehký, ledňáček říční, významný je i výskyt netopýrů. Na území mokřadu se nachází i záchranná stanice občanského sdružení AVES, kterou můžete také navštívit. Stanice zajišťuje ochranu a pomoc zraněným a handicapovaným živočichům, zejména ptákům. Uzdravení jedinci jsou vraceni zpět do přírody.
Otevřeno: celoročně denně 9,30 – 19,00
Vstupné: není požadováno
Skanzen dolu Mayrau ve Vinařicích (4 km)
Slavnostně otevřen 19. srpna 1994 u příležitosti 120. výročí vzniku dolu Mayrau. Nabízí prohlídku technických památek – zachovaných těžních strojů z počátku 20. století. Trvalá expozice sleduje dějiny dolování Pražské železářské společnosti v provozu klasického kamenouhelného revíru na ukázkách a modelech. Součástí skanzenu je ojedinělá expozice historie důlního záchranářství.
Otevřeno: celoročně, 9,00 – 15,00 každý den. Délka prohlídky (dle zaměření) může trvat až 2 hod.
Vstupné: 40 Kč, snížené 20 Kč
Vinařická hora (5 km)
Vinařická hora (413 m) je kopec 1 km severně od Vinařic vokrese Kladno. Zatímco na východní straně vrchol jen nevýrazně vystupuje z rozsáhlé plošiny zvané Rovina, směrem k západu a severu svahy spadají zhruba o 140 m do údolí Knovízského potoka. Vinařická hora je pozůstatkem třetihorního stratovulkánu. Opuštěné lomy, v nichž probíhala těžba od 19. století do 80. let 20. stol., odkrývají pohledy na střídavě uložené vrstvy čediče vyvrženého popela a utuhlé lávy, které tvoří těleso sopky. Západní část Vinařické hory o rozloze 69 ha je od roku 1985 chráněnou přírodní památkou, byla zde zřízena naučná stezka. Účelem přírodní památky je ochrana vrcholu sopky s ohroženými teplomilnými společenstvími. Rozmanitost geologického podloží má za následek přítomnost rozličných typů vegetace, včetně např. vřesovišť.
Z vrcholu se nabízí daleký kruhový výhled do kraje. Za dobré viditelnosti lze spatřit např. Krušné hory, Říp a četné vrcholy Českého středohoří – Milešovku, Lovoš, Házmburk a další, na jihozápadě pak mimo jiné Ládví a Žižkovský vysílač.
Přístupné: celoročně, každý den
Vstupné: není požadováno
Slovanské hradiště Libušín (5 km)
Pověsti spojují přemyslovské hradiště nacházející se nad Libušínem, které sloužilo jako opěrný bod ve válce proti Lučanům, s kněžnou Libuší. Na jeho valech se našly nejstarší slovanské rytiny v Čechách. V areálu dnes stojí poutní kostel sv. Jiří a barokní dřevěná zvonice. Uprostřed sídla, které prožívalo rozkvět v 19. a 20. století díky hornictví, nalezneme novogotický kostel sv. Prokopa. V dubnu se v obci uprostřed malebných lesů setkává na tisíc šermířů v mystické historické bitvě.
Přístupné: celoročně, každý den
Vstupné: není požadováno
Památník v Lidicích (6 km)
Národní kulturní památka. Památník připomíná vyhlazení obce Lidice 10. června 1942 německými nacisty. Na místě bylo zastřeleno 184 lidických mužů, 196 žen a 104 dětí bylo odvezeno gestapem do Kladna a poté odvlečeno do různých koncentračních táborů. Část dětí byla dána na tzv. převýchovu do německých rodin. Nevrátilo se 52 žen a 88 dětí. Po válce obec v blízkosti původní nově postavena.
Otevřeno: březen: 9,00 – 17,00 denně
duben – říjen: 9,00 – 18,00 denně
listopad – únor: 9,00 – 16,00 denně
Vstupné: 80 Kč, snížené 40 Kč, rodinné 140 Kč, vstupné zahrnuje prohlídku galerie i muzea s promítáním filmů a s výkladem a dále prohlídku pietního území a růžového sadu.
Smečno (10 km)
Renesanční zámek, bývalé sídlo významného šlechtického rodu Martiniců. V roce 1460 zde vznikla tvrz s kaplí sv. Anny. Kaple byla v roce 1586 zahrnuta do velkolepé renesanční přestavby. V historickém parku se nachází barokní salla terrena od K. I. Dientzenhofera s freskou od barokního freskaře Jana Karla Kováře, zde se konají koncerty vážné hudby. V současné době je zámek využíván pro sociální účely. Další významné kulturní památky ve Smečně jsou goticko renesanční kostel Nejsvětější Trojice a sochy od Ignáce Platzera, kde byla vyhlášena městská památková zóna. Velmi oblíbené a navštěvované jsou také koncerty v kostele Nejsvětější Trojice. Dále zde můžete navštívit vojenský skanzen s opevněním z let 1938 včetně dobové výzbroje. Současnou zajímavostí je netradiční architektura objektu čistírny odpadních vod.
Město přístupné: celoročně, každý den
Vstupné: není požadováno
Kovárské stráně (13 km)
Kovárské stráně se nacházejí v malebném údolí Zákolanského potoka, jižně od obce Kováry a nedaleko zříceniny Okoř. Sotva 1 kilometr (jižním směrem) ji dělí od hranice přírodního parku Okolí Okoře. Zajímavý krajinný ráz podnítil navržení této přírodní památky i na sever od již existujícího přírodního parku, a to na svazích a plošinách nad údolími Zákolanského, Holubického a Turského potoka.
Pro významné zastoupení teplomilných společenstev s řadou zajímavých a ohrožených druhů byly Kovárské stráně v roce 1987 vyhlášeny jako zvláště chráněné území v kategorii přírodní památka. Tvoří ji dvě uměle vytvořené terasy a přiléhající meze o celkové výměře téměř 2 hektarů. Nicméně zajímavá společenstva s ohroženými druhy se vyskytují i za těmito vymezenými hranicemi.
Přístupné: celoročně, každý den
Vstupné: není požadováno
Zřícenina hradu Okoř (13 km)
Hrad postavil Fr. Rokycanský, bohatý pražský konšel, v polovině 14. století. Do hradní věže zastavěna raně gotická kaple z let 1260-70. Obytná věž patří svými rozměry k největším stavbám svého druhu v Čechách. Gotické opevnění z 15. století, hrad renesančně upravován koncem 16. století a barokně v 17. století, od konce 18. století opuštěn. Od r. 1967 patří Středočeskému muzeu v Roztokách.
Otevřeno: duben – květen: 10,00 – 16,00 pouze víkendy
červen – září: 10,00 – 16,00 denně mimo pondělí
říjen – prosinec: 10,00 – 16,00 pouze víkendy
Vstupné: 55 Kč, snížené 35 Kč (úterý – pátek), 75 Kč, snížené 55 Kč (víkendy)
Lány (14 km)
První zmínka z roku 1392, kdy zde již stála zemanská tvrz. Roku 1589 získal Lány císař Rudolf II., který nařídil přestavbu původní tvrze na lovecký zámek. V roce 1681 získali panství Valdštejnové a po nich roku 1733 Fürstenberkové, za jejichž držení byl zámek přestavěn do dnešní podoby. Roku 1921 byl zámek zakoupen československým státem a stal se letním sídlem presidentů republiky. Často tu pobýval a Lány si velice oblíbil zejména první československý president Tomáš Garrigue Masaryk. Pro veřejnost přístupný zámecký park pochází z 18. století, přičemž na jeho rozsáhlých úpravách se podílel mimo jiné v letech 1921-30 známý slovinský architekt J. Plečnik.
Otevřeno: 10. dubna - říjen: středa, čtvrtek: 14,00 – 18,00, víkendy, svátky 10,00 – 18,00
Vstupné: 10 Kč, snížené 5 Kč
Slaný – Královské město (14 km)
Městská památková zóna s mnoha stavebními památkami. Prehistorické počátky města jsou spojeny se Slánskou horou, obydlenou od konce starší doby kamenné. Od 9. století zde bývala tržní osada, po r. 1295 založeno důkladně opevněné královské město. V husitských dobách vytvořilo Slaný s Louny a Žatcem samostatný městský svaz. Rozkvět nastal v 16. století, pro účast na stavovském povstání se však r. 1638 stalo Slaný poddanskou obcí v rámci smečenského panství. Statut svobodného města byl obnoven v roce 1794 a v r. 1850 se město stalo sídlem okresního hejtmanství.
Město přístupné: celoročně, každý den
Vstupné: není požadováno
Slánská hora (14 km)
Slánská hora je spolu s Vinařickou horou nejjižnějším výběžkem sopečné činnosti v Českém středohoří. Rozkládá se poblíž centra města Slaný v okrese Kladno, kde představuje hlavní přírodní dominantu. Leží v nadmořské výšce 300 - 330 metrů a její rozloha činí zhruba 2 ha. Většinu její rozlohy pokrývá smíšený les. V minulosti zde protékaly dva slané prameny, které se bohužel do dnešní doby nezachovaly. Nacházely se zde též dva mohutné lomy na těžbu čediče, díky kterým bylo značně poškozeno místní významné naleziště archeologických nálezů a které vytěžily více jak jednu polovinu hory. Na její záchranu bylo před časem vynaloženo mnoho ochranářského úsilí. Cestou na temeno hory je zde rozmístěno sedm zastávek s dobrým výhledem, kde jsou umístěny informační tabulky seznamující s pozoruhodností místa. Na samém vrcholu Slánské hory nalezneme tři velké dřevěné kříže z roku 1662 symbolizující utrpení místních obyvatel za třicetiletté války. Nalezneme zde rozmanitou květenu i zvířenu. Hojně se zde vyskytují veverky, myšice, poštolky, vzácněji pak některé druhy sov nebo vzácné druhy netopýrů. Dále zde kvete jaterník trojlaločný, orsej jarní, violka vonná, mateřídouška a jiné.
Přístupné: celoročně, každý den
Vstupné: není požadováno
Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko (15 km)
Přírodně velmi cenná oblast na jihozápadě je příjemným opakem jinak převážně zemědělského a průmyslového charakteru okolí. Typické jsou dubové a bukové porosty, četná prameniště s výskytem vlhkomilných živočišných i rostlinných druhů, bohaté nálezy zkamenělin, výskyt různých forem zvětrávání a odnosu hornin. Její rozloha činí 630 km2. Zařazena do seznamu biosférických rezervací UNESCO v roce 1977 a vyhlášena následně v roce 1978.
Přístupné: celoročně, každý den
Vstupné: není požadováno
Otvovická skála (18 km)
Otvovická skála je přírodní památka nacházející se při severovýchodním okraji obce Otvovice asi 3/4 km od jejího centra. Jedná se o jižní stranu skalnatého břidlicového ostrohu, místně zvaného též Kozí kopec či Koziňák, vybíhajícího se zhruba čtyřicetimetrovým převýšením z pravé strany údolí Zákolanského potoka. Předmětem ochrany jsou bohatá skalní a travinná společenstva vzácných teplomilných rostlin. Vlastní chráněné území není turisticky zpřístupněno, červeně značená stezka z Kralup přes Budeč a Okoř do Prahy prochází pouze podél jeho úpatí.
Přístupné: celoročně, každý den
Vstupné: není požadováno
Zřícenina hradu Jenčov (18 km)
Zřícenina královského hrádku Jenčov (také Jinčov, dříve i Ginčov, Jenišov,...) zřejmě z 2. pol. 13 století. Zachovány jsou obvodové zdi paláce a torzo hranolové věže. Nevelká, ale poměrně zachovalá zřícenina, která se nachází asi 1,5km jihozápadním směrem od obce Běleč. Byl postaven mezi zalesněnými stráněmi na skalce obtékané potokem Vůznicí, který tak vytvářel kolem hradu přirozený vodní příkop. Tento neveliký hrad měl podle zbytků kamenných zdí dvě části. Spodní - nižší část, oddělená od šíje ve skále vylámaným příkopem, sloužila jako předhradí, a je téměř vyplněna obdélnou budovou 9,2 m širokou a 17,5 m dlouhou, rozdělenou příčnou zdí ve dvě místnosti kryté trámovými stropy. V kratší jihozápadní zdi obrácené k příkopu bylo klenuté okno - do dnešní doby zachovalé.
Přístupné: celoročně, každý den
Vstupné: není požadováno
Budeč (18 km)
Středisko kmene Čechů a rozsáhlé hradiště Přemyslovců z 9. – 10. století, tehdy s mohutným opevněním. Rotunda sv. Petra a Pavla, založená kolem r. 900 knížetem Spytihněvem, je nejstarší dochovanou kamennou stavbou v Čechách. K ní byla koncem 12. století přistavěna hranolová věž. Mladý kníže Václav, později prohlášený za světce, zde získával své vzdělávání.
Prohlídky rotundy sv. Petra a Pavla s výkladem:
30. a 31. května
6., 7., 13., 14., 20., 21., 27., 28. června
4., 5., 6., 11., 12., 18., 19., 25., 26. července
1., 2., 8., 9., 15., 16., 22., 23., 29., 30. srpna
5., 6., 12., 13., 19., 20., 26., 27. 28. září
Vstupné: 20 Kč, snížené 10 Kč
Menhir Zkamenělý pastýř (19 km)
Menhir se nachází u obce Klobuky v okrese Kladno. Je největším menhirem v České republice. Je cca. 3,5 m vysoký. Býval prý kdysi obklopen kruhem devíti kamenů, proto vznikl jeho název "pastýř“. Bývá ale také nazýván "kamenný muž". Jeho význam vysvětluje jeho poloha, stojí vzájemně s horou Říp. Díky této vzájemné poloze můžete z tohoto místa sledovat vždy 30.4. a 13.8. východ slunce přímo na vrcholu hory Říp. Tato data byla totiž pro Kelty velmi významná.
Přístupné: celoročně, každý den
Vstupné: není požadováno
Skanzen v Třebízi (20 km)
Národopisné muzeum (skanzen) zahrnuje charakteristické venkovské stavby, zejména Cífkův statek č.p. 1 a další kolem rozlehlé návsi, včetně rodného domku spisovatele Václava Beneše Třebízského. Od r. 1995 je zde vesnická památková rezervace.
Přístupné: celoročně, každý den
Vstupné: není požadováno
Vodní nádrž Klíčava (20 km)
Vodní nádrž Klíčava byla budována v letech 1949-1955. Slouží k zásobování pitnou vodou kladenskou oblast. Hráz nádrže je betonová, přímá, gravitační. Délka je 175,9 m a výška nad základy 50,2 m. V hrázi jsou dvě revizní štoly, umístěné nad sebou. Zatopená plocha nádrže je 64,16 ha při kótě 293,7 což je ochranný ovladatelný prostor. Průměrný roční odběr nesmí překročit 121 l/s. Pod hrází byla umístěna úpravna vody, zprovozněná v roce 1952, v letech 1996-1999 přestavěna a modernizována na maximální výkon 180 litrů/s.
Přístupné: celoročně, každý den
Vstupné: není požadováno
Zámek Nelahozeves (23 km)
Vystavěn v letech 1553-93 v renesančním slohu, jihovýchodní rizalit dokončen teprve v 80. letech 20. století, sgrafitová vnější výzdoba, v nádvoří portál z r. 1614. V zámku Lobkowiczká obrazárna. Obec Nelahozeves je rodištěm světoznámého hudebního skladatele Antonína Dvořáka.
Otevřeno: celoročně 9,00 – 12,00, 13,00 – 17,00
Vstupné: 85 Kč, snížené 50 Kč, rodinné 200 Kč
Hradiště Levý Hradec (23 km)
Levý Hradec bylo raně středověké ostrožné hradiště, situované na území dnešního města Roztoky. Hradiště se nacházelo vysoko nad levým břehem Vltavy a zaujímalo rozlohu 6,4 ha. Dnes patří mezi národní kulturní památky. Osídlené bylo již v mladší době bronzové. V 9. století důležité hradištní středisko přemyslovských knížat. Zřejmě r. 884 zde kníže Bořivoj založil první kostel v Čechách. Zbytky rotundy byly nalezeny pod dlažbou dnešního kostela sv. Klimenta.
Otevřeno: květen – září: 10,00 – 18,00 pouze víkendy, nebo po telefonické domluvě s průvodcem
Vstupné: 40 Kč, snížené 20 Kč
Keltské oppidum ve Stradonicích (24 km)
Oppidum ve Stradonicích je nejvýznamnější keltské osídlení na území Čech. Na vrchu Hradiště bylo odkryto rozsáhlé keltské oppidum z 1. století př. n. l. o rozloze přes 80 ha. Keltové zde vyráběli účelové předměty ze železa, bronzu, zlata, hlíny a dřeva. Po vyhnání Keltů zde sídlili Germáni. V roce 1877 byl na hradišti nalezen poklad zlatých a stříbrných mincí, tzv. duhovek. K prezentaci keltského dědictví, do nějž spadá i Keltské oppidum ve Stradonicích, má sloužit projekt Středočeského kraje s názvem Keltská Evropa.
Přístupné: celoročně, každý den
Vstupné: není požadováno
Hamousův statek ve Zbečně (25 km)
Hamousův statek z roku 1760 s číslem popisným 22 proti kostelu sv. Martina řadíme mezi nejstarší veřejnosti zpřístupněné památky lidové architektury ve Středních Čechách a mezi nejvýznamnější lidové stavby v Čechách. Jedná se o dům převážně roubený, v minulosti i dnes relativně velký, reprezentující způsob výstavby v bohatších usedlostech, který navazuje na středověké stavební tradice. Stavení bylo v polovině 18. století z větší části opraveno a rozšířeno, přičemž byla zachována jeho nejstarší část z přelomu 16.a 17. století, která se nachází blíže kostelu. Směrem do dvora byl za komorami, na místě původního chléva, vystavěn zděný výměnek s malou kuchyňkou. V síni pak okolo roku 1716 byla postavena černá kuchyně s chlebovou pecí a za hlavní obytnou místností malá světnice, která sloužila buď k potřebě hospodáře nebo jako druhý výměnek. Takto opravené stavení dostalo nový krov a slaměnou doškovou střešní krytinu. Usedlost sloužila především hospodářským účelům, jen před rokem 1763 zde byla zřízena jakási zájezdní krčma a za hospodaření Dominika Hamouse (po roce 1817) na krátký čas rychta. To proto, že hospodář Dominik se nechtěl přestěhovat do obecní rychty, a tak rychtařil ze svého.
Otevřeno: květen, září, Advent 9,00 – 16,00 pouze víkendy
červen 9,00 – 16,00 denně mimo pondělí
červenec, srpen 9,00 – 17,00 denně mimo pondělí
Vstupné: s výkladem 40 Kč, snížené 20 Kč, bez výkladu 20 Kč, snížené 10 Kč
Zámek Veltrusy (28 km)
Původně barokní patrový zámek křížového půdorysu s kupolí vystavěný kolem 20. let 18. století, později podstatně rozšířený. V přízemí zřízena dekorativní salla terrena, schodiště zdobí sochy od F. A. Kuena, zachována i cenná kolonáda 16 barokních skulptur měsíců a ročních období. V okolí zámku se nachází několik zahrad francouzského typu. Zámek a park těžce poničen povodní ze srpna 2002.
Zámecký park otevřen celoročně, od úsvitu do soumraku, vstupné není požadováno.
Zámek otevřen: duben, říjen 8,30 – 17,00 pouze víkendy
květen, září 8,30 – 17,00 všední dny, 8,30 – 19,00 víkendy
červen – srpen: 8,30 – 19,00 denně mimo pondělí
listopad – březen: ZAVŘENO
Vstupné: 50 Kč, snížené 30 Kč, rodinné 130 Kč
Hrad Křivoklát (29 km)
Na místě dnešního královského hradu stávalo přemyslovské hradiště přestavěné a nově opevněné počátkem 12. století za panování knížete Vladislava, v 2. pol. 13. století přestavěné na gotický kamenný hrad, později několikrát upravován. Z českých králů zde pobýval zejména císař Karel IV. v letech 1319-23 a 1333. V 16. století sloužil hrad jako státní vězení. Vězněn zde byl například anglický alchymista císaře Rudolfa II. E. Kelly. Roku 1685 byl prodán Valdštejnům, r. 1733 jej získali Fürstenberkové. V roce 1929 byl hrad odkoupen československým státem.
Otevřeno: leden -březen: 10,00 – 15,00 denně mimo víkendy
duben: 9,00 – 16,00 denně mimo pondělí
květen, červen, září: 9,00 – 17,00 denně mimo pondělí
červenec, srpen: 9,00 – 18,00 denně mimo pondělí
říjen: 10,00 – 16,00 denně mimo pondělí
listopad, prosinec: 10,00 – 15,00 jen o víkendy a svátky
Vstupné: cca 100 Kč, snížené 70 Kč, rodinné 260 Kč, dle okruhu a sezóny
Chráněná krajinná oblast Český kras (30 km)
Zahrnuje nejcennější části pánve zvané Barrandien. Je to převážně vápencové území s častými krasovými jevy včetně jeskyň, patřících k největším v Čechách. Má pestře členitý reliéf díky erozní činnosti Berounky, cenná je i teplomilná květena a zvířena, jakož i nálezy zkamenělých mořských živočichů. Vyhlášena v roce 1972, rozloha činí 130 km2.
Klášter Svatý Jan pod Skalou (38 km)
Vybudován na zač. 13. století u legendární jeskyně sv. Ivana, opředené pověstmi. Od roku 1310 se stal probošstvím, od roku 1517 opatstvím. Dnešní podoba areálu s kostelem Narození sv. Jana Křtitele (1657-61) pochází z obnovené výstavby v 17. a 18. století. Polohou v hlubokém úzkém kaňonu pod mohutnou stěnou patří mezi nejpůsobivější posvátná místa v Čechách.
Otevřeno: duben – červen: 10,00 – 13,00, 14,00 – 17,00 pouze o víkendech
červenec, srpen: 10,00 – 13,00, 14,00 – 17,00 denně
září, říjen: 10,00 – 13,00, 14,00 – 17,00 pouze o víkendech
Amerika - Lomy Mořina (42 km)
Amerika je název pro soustavu jámových vápencových lomů v Českém krasu, které jsou propojené podzemními štolami. Mezi nejznámější patří Velká Amerika, Malá Amerika a Mexiko, několik dalších větších i menších lomů se nachází v okolních lesích. Dobývání vápenců v okolí Mořiny, má staletou historii. Těžil se zde kámen pro zdění budov i pro sochařské a umělecké práce. Těžba je historicky doložena od dob Jana Lucemburského a zejména pak Karla IV. Byla však prováděna pouze příležitostně a mnohdy s velkými přestávkami.V průběhu dalších let je zde z nálezů zbytků malých šachtových pecí, doloženo využívání zdejší suroviny pro výrobu páleného vápna, které se odtud v plachtami krytých vozech rozváželo nejen po Českých zemích, ale i do Rakouska a Německa. Také je doloženo používání vápenců z Mořiny jako redukčního činitele v šachtových pecích na tavení železné rudy. Stále se však jednalo o aktivity nárazové, při kterých byla namáhavým ručním způsobem dobývána malá ložiska vysokoprocentních vápenců, což dokládají pozůstatky po této činnosti v regionu. Prudký rozvoj těžby zaznamenaly zdejší lomy v průběhu druhé poloviny 19 století, kdy došlo k postupnému přechodu od malovýroby železa a oceli na výrobu vysokopecní. Právě rozvoj hutnictví na Kladně vyvolal podstatné zvýšení těžby na místních lokalitách.
Hrad Házmburk (43 km)
Kopec a hrad Házmburk je nepřehlédnutelnou dominantou dolního Poohří a jižní výspou Českého středohoří. Pro jeho návštěvu lze zvolit tři výchozí místa: Libochovice, Klapý nebo Slatinu. Z Libochovic se vydáte po silnici kolem hřbitova. Ze silnice odbočíte vpravo a polní cestou přes potok stoupáte meruňkovými sady na kopec. Po levé straně jsou zbytky mohutných hradeb městečka Podhradí. Po připojení cesty od Slatiny se pěšina točí do lesa a prudce stoupá lesem na hrad. Ze Slatiny je cesta nejvýhodnější a nejkratší - vede přímo. Zato z Klapého se obchází celý kopec, který z každého úhlu mění svůj tvar.
Cestou pod hradem míjíme ve svahu pod Bílou věží zbytky první hradní brány a po krátkém stoupání přicházíme k druhé bráně. Za ní stojí vysoká válcová věž z černého čediče - proto "Černá věž". Vchod do ní byl ve výšce 1. patra - buď schody nebo můstkem. Nahoře jsou vidět zbytky krakorců na nichž byl původně ochoz.
Před Černou věží je nově obnovená studna nebo "cisterna". Stojí zde roněž malý domek postavený až na začátku 20. století Klubem českých turistů. Zde se obvykle vybírá i vstupné na tzv. "Bílou věž".
Otevřeno: duben – září: 9,00 – 18,00 denně mimo pondělí
říjen – listopad: 9,00 – 16,00 pouze sobota, neděle, svátky
prosinec – březen: ZAVŘENO
Vstupné: 30 Kč, snížené 20 Kč, rodinné 80 Kč
Zřícenina hradu Týřov (43 km)
Hrad byl vybudován v 1. pol. 13 století, za husitských válek jako jeden z opěrných bodů katolické strany, r. 1574 označován již jako pustý. Důmyslně opevněný hrad typu francouzského kastelu. V letech 1315-16 zde byl vězněn Jindřich z Lipé.
Přístupné: celoročně, každý den
Vstupné: není požadováno
Koněpruské jeskyně (47 km)
Nejvyšší jeskynní systém v Čechách na návrší Zlatý kůň. Rozsáhlé třípatrové jeskyně v devonských vápencích s výškovým rozdílem více než 70 m. V roce 1959 byla velká část zpřístupněna pro veřejnost. Zvláštností jsou koněpruské růžice, které jsou tvořeny prokřemeněnými krápníky, jinde se nevyskytujícími. V systému bylo nalezeno velké množství zvířecích kostí a také kosti lidské, patřící druhu Homo sapiens, staré kolem 50 000 let. V letech 1460-70 byla ve svrchním patře penězokazecká dílna, v níž se vyráběly falešné husitské haléře. Jeskyně mají mimořádný význam pro poznání geologického vývoje středních Čech v období čtvrtohor.
Otevřeno: duben – červen, září: 8,00 – 16,00 denně
červenec, srpen: 8,00 – 17,00 denně
říjen: 8,30 – 15,00 denně
listopad – březen: ZAVŘENO
Vstupné: 120 Kč, snížené 80 Kč a 60 Kč
Hrad Karlštejn (49 km)
Jedna z nejnavštěvovanějších turistických památek České republiky. Královský hrad vybudován Karlem IV. v letech 1348-57. Předem koncipován nejen jako sídlo císaře, ale i jako ochrana říšských korunovačních klenotů. Roku 1422 hrad marně dobývali husité a polské oddíly Zikmunda Korybutoviče. Na přelomu 15. a 16. století postaveno nové kamenné purkrabství. V letech 1587-96 hrad důkladně opraven U. Aostallim; k velké puristické rekonstrukci došlo v letech 1877-99 dle návrhu B. Schmidta a J. Mockera. Nejvzácnější místností hradu je kaple sv. Kříže, kterou ve 14. století mistr Theodorik vyzdobil kompletem 127 dřevěných desek s podobami světců, světic, andělů a proroků.
Otevřeno: listopad - březen: 9,00 – 15,00 denně mimo pondělí
duben a říjen: 9,00 – 16,00 denně mimo pondělí
květen, červen, září: 9,00 – 17,00 denně mimo pondělí
červenec, srpen: 9,00 – 18,00 denně mimo pondělí
Polední přestávka: květen - září: 12.00 - 12.30
říjen - duben: 12.00 - 13.00
V období 5. 1.- 27. 2. je hrad pro veřejnost úplně UZAVŘEN
Vstupné: 150 Kč, snížené 100 Kč, rodinné 390 Kč
Hora Říp (50 km)
„To jest ona země, kterou jsem Vám častokrát sliboval, země nikomu nepoddaná, zvěře a ptactva plná, sladkým medem a mlékem vlhnoucí... a podnebím k obývání příjemná...“ Tak prý hovořil, v podání kronikáře Kosmy, praotec Čech.
Významné postavení Řípu v české mytologii dala Řípu zřejmě jeho poloha uprostřed nížiny mezi řekami Vltavou, Labem a Ohří. Je to výrazná čedičová kupa ve tvaru zvonu, která nad okolní kraj vyčnívá více než 200 m a vrchol hory se tyčí ve výšce 455,5 m nad mořem. V roce 1848 zde byl vylomen první základní kámen k Národnímu divadlu. Na vrcholu Řípu stojí románská rotunda sv. Jiří asi z 11. století, obnovená a doplněná o kruhovou věž v r. 1126 knížetem Soběslavem I. na památku vítězství nad německým císařem Lotharem. Říp je vyhaslá sopka, přesněji řečeno obnažený zbytek sopouchu. Stejně jako homole nedalekého Českého středohoří, i on už má nejlepší léta za sebou: naposledy si zasoptil ve třetihorách a toho, že by se ještě probudil, se bát nemusíme.
Hora přístupná: celoročně, každý den
Rotunda otevřena: duben a říjen: 9,00 – 16,00 středa – neděle
květen a září: 9,00 – 17,00 denně mimo pondělí
červen, červenec, srpen: 9,00 – 18,00 denně mimo pondělí
každou první neděli v měsíci otevřeno jen do 14,00, od 15,00 se koná mše
listopad – březen: ZAVŘENO
Vstupné: 20 Kč, snížené 10 Kč
Použité zdroje: cs.wikipedia.org, www.cabarna.cz, www.mestokladno.cz, www.botany.cz, www.atlasceska.cz, www.moje-rodina.cz, www.libochovice.eu, www.hora-rip.cz, www.lomy-morina.cz, www.belec.cz