ČLEN REALITNÍ KOMORY ČR

Realitni komora České republiky

Facebook

facebook

Užitečné odkazy

Hypoteční kalkulačka

Výše hypotéky: Úrok [%]: Doba splácení:

Novinky

  • 20.09.2019 – Zákon o realitním zprostředkování schválen v prvním čtení více »
  • 27.08.2019 – Jak se bránit proti neohleduplným sousedům více »
  • 17.07.2019 – Osvobození od daně z příjmu po prodeji nemovitosti více »
další novinky »

Volejte zdarma

800 17 18 19
Volejte zdarma

Kalkulátor úschovy

Výše úschovy:

Kladno

Základní informace

Okres Kladno je okresem ve Středočeském kraji. Jeho sídlem je město Kladno. Rozloha okresu je 719,61 km², počet obyvatel je 152 163 osoby (hustota zalidnění odpovídá 211 obyvatel na 1 km²). V okrese Kladno se nachází 100 obcí, z toho 8 měst a 2 městyse. Na území okresu leží dvě obce s rozšířenou působností (Kladno a Slaný).

Kladno je statutární město se 71 654 obyvateli (2008), čímž je největším městem Středočeského kraje.

Kladno zaujímá rozlohu 36,96 km2 (z toho 12,75 km2 představují lesy). Centrum (náměstí Starosty Pavla) se nachází v nadmořské výšce 381 m, nejvyšší místo je v lese, Kožova hora na jižním okraji města (456 m), nejnižším bodem je místo, kde Dřetovický potok za Vrapicemi opouští území města (283 m).

Kladno v dnešní podobě je aglomerací celé řady obcí, které prošly prudkým rozvojem ve 2. polovině 19. století (Kladno, Újezd pod Kladnem, Dubí, Dříň, Vrapice, Kročehlavy, Štěpánov, Rozdělov, Motyčín, Hnidousy).

V rámci kraje sousedí na západě s okresem Rakovník, na jihu s okresem Beroun, na východě s okresem Praha-západ a na severovýchodě s okresem Mělník. Ze severozápadu a severu jej ohraničují okresy Louny a Litoměřice Ústeckého kraje.

Zdroj: cs.wikipedia.org

Dopravní dostupnost

Kladno leží 25 km na severozápad od centra hlavního města České republiky Prahy. Je charakterizováno velice dobrým dopravním spojením, a to silničním, železničním i leteckým. Protíná jej silnice č. 30, směřující z Příbrami přes Beroun do severních Čech a v bezprostřední blízkosti Kladna vedou důležité silnice č. 6 (E 48) z Prahy do Karlových Varů a č. 7, spojující Prahu a severočeský Chomutov. Městem Kladnem prochází železniční trať č. 120 z Prahy do severních Čech. Pouhých 16 km od Kladna je vzdáleno mezinárodní letiště - International airport Praha-Ruzyně.

Silniční vzdálenosti do důležitých měst České republiky

Kladno-Praha25 km
Kladno-letiště Praha-Ruzyně16 km
Kladno-České Budějovice180 km
Kladno-Plzeň87 km
Kladno-Ústí nad Labem81 km
Kladno-Liberec133 km
Kladno-Hradec Králové135 km
Kladno-Jihlava154 km
Kladno-Brno240 km
Kladno-Zlín330 km
Kladno-Ostrava395 km
Kladno-Opava380 km

Silniční vzdálenosti na důležité mezinárodní komunikace

Kladno-silnice dálničního typu E48 (Praha-Karlovy Vary-Bayreuth/Germany)5 km
Kladno-silnice dálničního typu č. 7 (Praha-Chomutov)9 km
Kladno-dálnice D8, E55 (Praha-Teplice-Dresden/Germany)33 km
Kladno-silnice dálničního typu č. 10, E65 (Praha-Ml. Boleslav-Jelenia Góra/Poland)40 km
Kladno-dálnice D11, E67 (Praha-Hradec Králové-Wroclaw/Poland)45 km
Kladno-dálnice D1, E50 (Praha-Brno-Košice/SR); D1, E55 (Praha-České Budějovice-Linz/Austria); D1, E65 (Praha-Brno-Bratislava/Slovakia)40 km
Kladno-silnice dálničního typu č. 4 (Praha-Strakonice)35 km
Kladno-dálnice D5, E50 (Praha-Plzeň-Nürnberg/Germany)19 km

Vybrané silniční vzdálenosti na některé hraniční přechody

Kladno-Mikulov/Drasenhofen (ČR-Austria)270 km
Kladno-Hatě/Kleinhaugsdorf (ČR-Austria)234 km
Kladno-Dolní Dvořiště/Wullowitz (ČR-Austria)210 km
Kladno-Železná Ruda/Bayer.Eisenstein (ČR-Germany)175 km
Kladno-Rozvadov/Waidhaus (ČR-Germany)150 km
Kladno-Pomezí nad Ohří/Schirnding (ČR-Germany)156 km
Kladno-Cínovec/Zinnwald (ČR-Germany)97 km
Kladno-Varnsdorf/Seifhennersdorf (ČR-Germany)135 km
Kladno-Harrachov/Jakuszyce (ČR-Poland)155 km
Kladno-Náchod/Kudowa-Slone (ČR-Poland)163 km
Kladno-Český Těšín/Cieczyn (ČR-Poland)402 km
Kladno-Horní Bečva/Makov (ČR-Slovakia)365 km
Kladno-Starý Hrozenkov/Drietoma (ČR-Slovakia)332 km
Kladno-Lanžhot/Kúty (ČR-Slovakia)295 km

Silniční vzdálenosti do některých evropských metropolí

Kladno-Budapest (Hungary)553 km
Kladno-Bratislava (Slovakia)363 km
Kladno-Zagreb (Croatia)720 km
Kladno-Ljubljana (Slovenia)705 km
Kladno-Wien (Austria)295 km
Kladno-Roma (Italy)1.385 km
Kladno-Paris (France)1.085 km
Kladno-London (Great Britain)1.234 km
Kladno-Amsterdam (Netherlands)925 km
Kladno-Kobenhaven (Denmark)740 km
Kladno-Berlin (Germany)350 km
Kladno-Warszawa (Poland)630 km

Historie Kladna

První bezpečná písemná zmínka o Kladně pochází z počátku 14. století. Ves vlastnil rod Kladenských z Kladna, který roku 1543 vymřel "po meči" a Kladno vlastnicky převzal rytířský rod Žďárských ze Žďáru. Za jejich vlády se dočkalo roku 1561 povýšení na městečko i právo používat vlastního znaku - modrého štítu s polovinou stříbrné orlice a rysem v přirozené barvě. Kladenské panství zakoupila roku 1701 od potomků Žďárských ze Žďáru Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská. Ta jej však již roku 1705 odprodala mnišskému řádu benediktinů z Břevnovského kláštera, v jehož držení pak Kladno zůstalo až do roku 1848. Z této doby pochází i nejvýznamnější kladenské barokní památky.

Kolem poloviny 19. století nastal bouřlivý přerod zemědělského městečka a jeho okolí v důležitou průmyslovou oblast Čech rozvojem těžby uhlí a hutnictví. Od počátku 50. let minulého století tedy nastal nebývalý růst města, doprovázený přílivem pracovních sil, který v krátké době zněkolikanásobil počet jeho obyvatel.

Bouřlivý růst města s rozvojem jeho ekonomického potenciálu přispěl v roce 1870 k povýšení Kladna na město. Závěrem minulého století, roku 1898, byl Kladnu udělen čestný titul "královského horního města" a v předvečer první světové války roku 1914 císař František Josef I. polepšil znak města o symboly hornictví - zkřížená stříbrná kladívka ovinutá zlatou stuhou. Od devadesátých let minulého století za řízení starosty města MUDr. Jaroslava Hrušky začalo Kladno nabývat moderního rázu, výstavbou infrastruktury i řadou výstavních veřejných budov.

V památných podzimních dnech roku 1918 byl na podkladě zprávy z Prahy o proklamaci vzniku samostatné Československé republiky již dne 28. října tohoto roku ustaven na Kladně Národní výbor v čele s předsedou MUDr. Ignácem Hajnem a mohutná shromáždění občanů podpořila zrod tolik vytoužené republiky. Tímto historickým aktem byl v Kladně završen odpor jeho obyvatel proti válce, nedostatku potravin a všeobecné bídě, vyjadřovaný v průběhu celého tohoto roku stávkami, tábory lidu a protesty občanů, jakož i touha po sebeurčení českého národa.

Dobu prosperity a rozvoje města zastavila až nacistická okupace v březnu 1939. Předchozí období však vtisklo Kladnu jeho specifickou lepší tvář, se kterou se jeho obyvatelé i návštěvníci setkávají až do současnosti. Vláda nacistů postihla i Kladno, a to sesazením a uvězněním všech členů městského zastupitelstva a podílem na smrti tehdejšího starosty Františka Pavla. Kladenské gestapo bylo jedním z iniciátorů vyplenění obce Lidice, jejího srovnání se zemí, zavraždění lidických mužů a odvlečení lidických žen a jejich dětí do koncentračních táborů či k převýchově. Kaple reálného gymnázia byla posledním místem pobytu lidických žen a dětí před jejich transporty do říše. Část kladenských občanů se zapojila do práce odbojových složek různého politického zaměření a mnoho kladeňáků hrdinsky bojovalo v zahraničních spojeneckých jednotkách za osvobození Československa. Ve válečném a poválečném období docházelo ke zvětšování území města Kladna, a to jeho sloučením s obcemi Kročehlavy, Rozdělov, Dubí, Dříň a Újezd v roce 1941. Ke Kladnu byly v roce 1950 připojeny Vrapice a v roce 1980 obec Švermov.

Poválečné historii Kladna se rovněž nevyhnuly nezákonnosti komunistické totalitní moci. Rozvoj města byl určován extenzivními směry, tj. přílivem pracovních sil, nemajících k městu jakýkoliv vztah, výstavbou unifikovaných, monstrózních a odcizených sídlišť a zrůdnou snahou o fyzické vymazání původní zástavby centra města. 21. srpna 1968 bylo Kladno podruhé během třiceti let okupováno, tentokrát vojsky sovětského imperialismu - Rudou armádou. V průběhu 60. a 70. let byly ve městě postaveny některé důležité a potřebné stavby pro sport, kulturu a volný čas obyvatel města. Velmi však byla zanedbána oblast infrastruktury a životního prostředí. V listopadu 1989 a po prosincové návštěvě Václava Havla, těsně před jeho zvolením prezidentem opět svobodného Československa, se město Kladno a jeho obyvatelé stali součástí znovuobnovené demokratické společnosti.

Zdroj: www.mestokladno.cz