Osobní vlastnictví – OV
Jste přímým vlastníkem rodinného domu/bytu a spoluvlastníky společných částí domu, či jiné nemovitosti. S nemovitostí je tedy možno nakládat libovolně, podle svých potřeb. Lze ji bez omezení prodat kupní smlouvou, zastavit (zřídit zástavní právo), ale i pronajmout nájemní smlouvou. Také lze uvalit na toto vlastnictví exekuci, věcné břemeno a jiné omezení vlastnického práva. Při úhradě kupní ceny formou hypotečního úvěru, lze ručit kupovanou nemovitostí k zajištění hypotéky.
V příslušném katastru nemovitostí na LV (listu vlastnictví) v bodě A (vlastník, jiný oprávněný), může být uvedeno:
- jeden majitel, pak se jedná o výlučné vlastnictví,
- SJM a jména manželů (společné jmění manželů),
- MCP a jména manželů (manželé cizího práva) – pokud se majetkový režim manželů se řídí cizím právem v souladu s § 49 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, nebo na základě příslušné mezinárodní smlouvy
- více vlastníků – podílové spoluvlastnictví, u každého jména je uvedena výše ideálního spoluvlastnického podílu (viz níže)
Vlastník neplatí nájemné, ale u bytové jednotky v osobním vlastnictví má povinnost přispívat do fondu oprav celého objektu na účet společenství vlastníků jednotek.
Podílové vlastnictví - POV
Podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví nemovitosti. Podílové spoluvlastnictví je zapsáno na LV, jako podíl z celku vyjádřený ve zlomku.
Tímto vlastnictvím lze ručit pouze se souhlasem všech ostatních podílníků. Při prodeji má prodávající povinnost nabídnout svůj podíl ke koupi nejprve ostatním spoluvlastníkům, kteří mají ze zákona předkupní právo. Z hlediska disponování s nemovitostí není podílové spoluvlastnictví tím nejvhodnějším řešením. Při nakládání s nemovitostmi v podílovém spoluvlastnictví je velice důležité si uvědomit, že z právních úkonů věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. O hospodaření rozhodují spoluvlastníci většinou podle velikosti podílů.
Družstevní vlastnictví – DV
Člen družstva NENÍ fakticky vlastníkem bytové jednotky. Družstevní vlastnictví je forma kolektivního vlastnictví, kde vlastníkem jednotky je celé družstvo a členům družstva náleží pouze určitý podíl v družstvu. Bytovou jednotku nelze zastavit ani prodat, pronájem je možný se souhlasem družstva. V tomto případě nehovoříme tedy o prodeji ale pouze o převodu družstevního podílu, spojeného s právem nájmu bytu. Družstevní podíl a s ním související právo nájmu bytové jednotky lze převést na jinou osobu i bez souhlasu družstva. Podmínkou je, aby nabyvatel družstevního podílu splňoval podmínky členství v družstvu. Pokud je možné převést bytovou jednotku do osobního vlastnictví, lze cenu za převedení družstevního podílu uhradit formou předhypotečního úvěru. V tomto případě vyžadují bankovní ústavy zpravidla kvitanci družstva, že byt bude možné do 1 roku převést do osobního vlastnictví. Převod družstevního podílu družstva zpoplatňují podle velikosti bytu a stanov bytového družstva. V případě úmrtí člena družstva získává právo nájmu bytu dědic, kterému připadl v dědictví družstevní podíl. Společnými nájemci bytu se mohou stát pouze manželé.
Nájemní vlastnictví
Může se jednat o byt v domě majitele s deregulovaným, nebo tržním nájmem – je zde možnost přenechání nájemní smlouvy za odstupné s vědomím a souhlasem majitele bytového domu.
Obecní – městské byty
Jedná se o byty ve vlastnictví obcí, které jsou na základě nájemních smluv, užívány občany. O možnostech privatizace, nebo výměny bytů se informujte na příslušném obecním úřadě.
Použitý zdroj: Archiv Realitní kancelář NIKTEL, s.r.o.